Záměr firmy AGRIVOLT RASOŠKY a předkládané argumenty investorů
o pozitivním vlivu na enviromentální prostředí, např. výparu (pomalejší ztráta vzdušné vlhkosti díky šeru), obnovení úrodnosti půdy, ochraně ptáků, které investoři uvádějí jako pozitivní dopad výstavby tohoto komplexu, nejsou v prokazatelné souvislosti s přímou výstavbou komplexu, ale s omezením zemědělské činnosti na polích.
Průkazné pozitivní a negativní vlivy takového projektu – výstavby
a provozu fotovoltaické elektrárny o instalovaném výkonu 148 MWp na celkové rozloze
210 ha – nemohou být předkládány, neboť takový útvar v ČR není, a tak není možné
se o takové argumenty opírat a propagovat je. Nejsou tedy relevantním nástrojem propagace.
Ke znatelně pozitivním a dlouhodobým dopadům, jako je obnova půdy a trvalé zadržení vody v krajině, a s tím i znatelnějším zklidněním podnebí v letních obdobích v okolí obce,
by došlo pouze za předpokladu dlouhodobé rekultivace vymezeného území
za předpokladu obnovy do podoby lesa („Rasošský les“), který se na dotčeném území nacházel před výstavbou pevnosti Josefov a jehož úrodná půda dala předpoklad k zemědělské činnosti, to znamená navrácení znatelného množství vyšší vegetace schopné zadržovat vodu z deštivých období a v horkých obdobích zadrženou vodu uvolňovat a tak tlumit tepelné dopady letního slunce. Pozitivní enviromentální význam výstavby projektu spočívá pouze v přerušení zemědělské činnosti, která bez dalších dlouhodobých a rozsáhlých změn environmentálního a hospodářského významu se navrátí opět k pomalé degradaci krajiny, v nejpozitivnějších případech pouze ke stagnaci (zamezení rozvoje s tím, že bude půda trvale zabraná)[1].
Rozvoj fotovoltaických povrchů a vznik solárních farem má své místo přirozeně v industriálních a městských oblastech, kde momentálně nemohou vzniknout nebo být obnoveny rozsáhlé hluboké lesy nebo lužní louky s vyšší vegetací, které po tisíce let utvářely a regulovaly klima. Výstavba obnovitelného zdroje energie by neměla sloužit jako „omluva“ k zabrání a omezení půdotvorných procesů[2]půdní plochy, jelikož v takový moment se vytrácí jeho podstata ekologického zdroje energie.
Otázka: Proč není výstavba takového komplexu ekologická, i když investoři právě takové aspekty, jako je zvýšení úrodnosti půdy, vytvoření přirozeného ekosystému a zvýšení biodiverzity v krajině, používají k propagaci?
Odpověď: Jak už bylo výše uvedeno, větší pozitivní, ale ne (opravdu) dlouhodobý dopad má zanechání těžké zemědělské činnosti. Jelikož se změní funkce plochy, ovlivněno bude
i druhové složení, tedy biodiverzita, a to především rostlin na dotčené ploše (polích).
Takže místo pěstované plodiny a několika plevelů budou v oblasti růst různé druhy vysetých trav a bylin, mezi kterými ale vlivem pastvy a sekání převládnou určité druhy rostlin a biodiverzita se bude opět snižovat. Problémem je zde i samotné slovo biodiverzita. V užším slova smyslu je to pouze počet druhů organismů, tedy rozmanitost na daném území, bohužel takový popis neříká přímo nic o propojení organizmů(nejde přímo o množství druhů, ale variabilitu vztahů mezi těmito druhy), zdraví ekosystému
ani o tom, jestli není diverzita pouze uměle udržována a jestli má nějakou validitu,
tedy hodnotu pro rozvoj okolí, neboť kvantita ne vždy udává kvalitu[3].
Takže i vytvoření přirozeného ekosystému je záležitost neuskutečnitelná, jelikož přirozeným změnám, které by k tomu vedly, bude zamezeno udržováním plochy v kulturní podobě. Přirozených biomů (určitý ekosystém z vnějšího pohledu), tedy dosažitelných krajinných klimaxů, je v česku několik, (klimaxem je myšlená podoba, do které by krajina přirozeně dospěla bez činnosti člověka). Na většině území České republiky je to opadavý les, dále částečné stepi a jehličnaté lesy v závislosti na nadmořské výšce a podloží.
U nás (v okolí Rasošek) to je právě les, což je i historicky doložitelný fakt. Klimax kromě zastoupení druhů a podoby je i stav, kdy je ekosystém nejstabilnější, nejméně náchylný k rozpadu, nejlépe odolává náhlým změnám podnebí a sám podnebí stabilizuje.
Právě úbytek živé a komplexní vegetace vedl k postupnému naakumulování dnešních problémů, jako jsou intenzivní sucha a na straně druhé povodňové stavy[4].
Projekt Agrivolt Rasošky je tak pouze teoretickou plánovanou výstavbou, která by ale
na dlouhá léta zabrala a pozměnila značnou část okolí obce, jako jakákoliv jiná výstavba. Kulturně environmentální význam takového komplexu je prozatím velice sporný, jelikož není známa jeho alespoň přibližná podoba, co se týče rozpoložení, teoretické výsadby zeleně
a dalších parametrů – video na stránkách investorů je již zastaralé. Investoři uvádějí,
že do projektu promítají změny ke spokojenosti občanů, avšak video na jejich webových stránkách není aktualizované a občan tak neví, jaké změny se tam skutečně promítají, přičemž také není zřejmá konečná podoba projektu.
Otázkou tedy zůstává, je-li opravdu výstavba solární farmy dlouhodobým přínosem
pro rozvoj obce a život občanů nebo zda bude v dlouhodobém horizontu rozvoj omezovat.
Zpracoval: Ondřej Kryst, rodák Rasošek, student biologie
VYSVĚTLIVKY
[2] Pedogeneze – vědní obor geologie, který studuje, jak vzniká půda a půdní charakter, jak se přeměňuje.
ZDROJE
[1] Pokorný, J., Ryplová, R., Hesslerová, P., Jirka, V., Vácha, Z. (2021):
Slunce-voda-rostliny-klima. Podklady k poznání a výuce. ENKI, o.p.s. Třeboň, 197 s.
[3] Townsend, C. R., Harper, J. L., & Begon, M., 2010. Základy ekologie. 1. č. v.
Vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 505 s. ISBN 978-80-244-2478-1
(strana 387 až 479 – Část IV Aplikovaná ekologie).
[4] MÍCHAL, Igor, 1994. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno:
Veronica, ekologické středisko ČSOP., 276 s. ISBN 80-7212-303-3.